23. duben 2024

Pornoherečky časem hrubnou. Nakoukněte do zákulisí české pornoprodukce

V rozhovoru s pornoproducentem se dozvíte, co musí pornoherečky milovat, aby uspěly, jak je branže deformuje, i to, proč jsou ženy po jeho stripshow k neudržení

Pornoherečky časem hrubnou. Nakoukněte do zákulisí české pornoprodukce


“Pocházím z Německa. Když jsem se ocitnul v Čechách, nevěřil jsem vlastním očím. Už při průjezdu Dubím a později i při natáčení porna. Rozdíl oproti Německu byl obrovský. Češky byly vždy velmi ochotné točit erotické scény a byly ochotné točit všechno možné. Němky byly prudérní a velmi opatrné na to, co budou točit. Bylo to rozhodně dané zdejší nižší životní úrovní. Ženy tu vždy víc potřebovaly peníze než v Německu. Za co jste v Německu museli dát tisíc marek, jste tady natočili za tři stovky. Ochota viděná tehdy u Češek je teď vidět u Ukrajinek, Maďarek a všech žen ze zemí na východ od Česka. Dnes převyšují počty Češek." 

Budu mu říkat Roman. Jmenuje se sice jinak a je trochu problém ho dohnat - ke schůzce, k autorizaci... K prvnímu došlo dávno, k druhému ještě ne. Vzhledem k tomu, že o to usiluji už 4 měsíce, publikuju náš rozhovor bez jeho jména.

Přes dvacet let Roman v Česku vyrábí pornografii. Začínal s tím už v polovině 90. let v Německu. Průlom v jeho kariéře ale nastal, když potkal kolegy, kteří byli v Česku v pornu už etablovaní, pomohli mu tu "otevřít" krám. Oslovila jsem ho při svém pátrání po tom, jak se měnila pornobranže v Česku. Mluvili jsme o limitech pornoprodukce, deformaci branží i o tom, že co herci a herečky musejí milovat, aby uspěli. I o tom, proč jsou ženy po stripshow, které pořádá, k neudržení. 


Jaké byly tvé začátky s pornem?

Začínal jsem v Německu v roce 1995. Měl jsem videopůjčovny. Pak mě pozvali na erotický veletrh, bylo to tak impozantní! Prodal jsem videopůjčovny, za peníze nakoupil kameru a najal kameramana. V těch prvních filmech jsem dělal vše kromě kamery, střihu a hraní. Dělal jsem produkci, režii, scénář, casting, distribuci. Ale i úklid, oblékal jsem herce, byl DJ, fotil. Jediné, co jsem nikdy nedělal, bylo líčení a hraní. Hrát jako tehdejší hvězda Robert Rosenberg, to bych nikdy nesvedl. On byl famózní herec. Tak famózní může být jen ten, koho to baví. Dělal to rád. Pro tuhle profesi je to to nejdůležitější.

Proč?

Dá se to točit i bez toho, ale lidi to okamžitě poznají. Znám spoustu krásných žen, které mohly být největší hvězdy, klidně i globálně, ale ony se tam nejsou schopné dostat. Protože nemají tu správnou chemii, charisma. To tam je jedině tehdy, když je to baví. Kdo to dělá pro "rychlý prachy", nebude nikdy velkou hvězdou. 

A jde o lásku k sexu?

Ne. Musejí si libovat ve veřejném sexu. Je to příklad Tarry White. Ta začala, když jí bylo 18. Chtěla to dělat. Přišla do Prahy, přihlásila se a pracovala až tak, že se vypracovala na hvězdu známou po celé Evropě. Bavilo jí to a věděla, o co jde. Je spousta žen, které přijdou do porna, aby se zachránily z finančních problémů. Ale je to v tom prostě znát. Nedoženou to krásou, protože tam chybí to správné nadšení. Mají prostě jiný přístup. Kariéra pak nemůže být skvělá, protože to vnímají jak producenti, tak i diváci. To se pak neprodává dobře.

Poznáš to na ženách, ještě než začnou točit? 

Ano, je to snadné. Podle toho, jak se chovají na produkci. Když přijdou a ptají se, jak dlouho to bude trvat. To je první znak. Pak se tolik nezajímají o své role. Nechtějí vědět, co se točí, jestli tam mají nějaký text, s kým budou dělat a tak dále. Když jim tohle všechno bude úplně jedno, je to jasné. Jako když jdeš na rozhovor, a vůbec by tě ten člověk nezajímal. Je to v každé práci stejné. Buď jí děláš pořádně a, nebo narychlo a pro peníze, a tam pak nemůže být kvalita. Když děláš servírku a děláš to dobře, dostaneš dýško. Když ne, dýška nejsou. Pracovat tam můžeš, ale nebudeš tak úspěšná.

Na chování je poznat, zda má žena ambice se někam dostat. Chce to uvědomění a vnitřní souhlas s tím, v jaké branži se nachází. Nadějné herečky mají i připomínky k natáčení, mají nápady, jak co udělat líp. Robert byl toho mega příklad. Měl zájem a byl, co se týče branže i sexu, odborník.

Jak moc je to o vzhledu?

Skoro vůbec. Je jedno, jestli je fotogenická a jak vypadá. To je vlastně jedno. Každému se líbí něco a ideál pro všechny neexistuje. Dnes už vůbec ne. Všechny velikosti a dimenze mají v erotice své místo. Tohle docela změnil internet. Ostatně jako branži celkově.      

Proč to děláš ty? Baví tě to? 

Nemám v tom - jako jiní - rajc. Že bych si to užíval. Pro mě je to práce. Jsem producent nejen porna, ale i hudby, mám k tomu další byznysy i mimo branži se sexem. Abych z toho nezblbnul.

Asi v oblasti porna netočíš všechno, že? Na co je zaměřená tvá produkce? 

Ne, všechno ne. Hodně jsem to postupně zúžil. Protože čím víc vyhraněné klienty máš, tím je to tebe jako producenta lepší a jistější kšeft. Co netočím nikdy, je nahaté gonzo. 


Víte, co je gonzo?

Označení druhu porna, které je bez příběhu, zachycuje jen tvrdou sexuální interakci. 

"Sex jede, jakmile se zapne kamera. Není tam vidět proč. Je to porno oholené na detail, až na kost, na krev, že to až bolí," říká Roman. 

Termín se dostal do světa - i do jiných oblastí - původně z žurnalistiky. Tam gonzo značí nekonvenční styl psaní reportáží, který se opírá o osobní zapojení reportéra do příběhu. Během interview jsem dostala strašnou chuť napsat gonzo reportáž z natáčení lifesex show, o které se bavíme o kus níže.  


Mám radši filmy s příběhem a prvek oblečení. Když víme, jak se ti lidé potkali a proč k sexu došlo, má to potřebné napětí. Oblečení jim pak dává charakter. Proč jsem si vybral tohle? Mám víc důvodů. Zaprvé mám klienty s určitými preferencemi. Nahatého porna je spousta. Proč bych měl dělat něco, čeho je mraky? Dělal jsem to, ale přestal jsem s tím. Taky jsem přestal točit gay porno, protože nejsem gay a ani bisexuální. Nebyl jsem schopen určit, jestli je to dobré, nebo ne. Byly to sice velké orgie, ale bylo těžké poznat, jestli je tam něco špatně.