Trendem je ženský sex, ale na mužský taky dojde

“Přestalx jsem mít strach...” 

“Možná jsi zaznamenal*a…”  

“Říkáme dost, zní od mladých lékařů a lékařek”

"Naše juniorní redaktorstvo..."

Pokud je vám nad 35 let, nemáte starší děti a nejste moc v online prostoru, možná jste s takovým jazykem ještě nesetkali. Ve slovech jsou hvězdičky, lomítka, na koncích sloves jsou x a slova mají jiné tvary. Takový jazyk používají mladí lidé na sociálních sítích. Nejde o generační výstřelek, ale o genderově neutrální jazyk. A má oporu v Ústavu pro jazyk český. A už ho používají i některá média - primárně onlinová a ta, která vyrábí mladí novináři a novinářky ;) a cílí na mladé publikum. Jedno z nich je Refresher. Proč a chystá se změna i jinde? Přečtěte si rozhovor s šéfredaktorem Refresheru Markem Prosem. 

Není někdy lehké číst Refresher. Jak jste si na genderově neutrální jazyk zvykal?
Byl to velký nezvyk, i teď po skoro roce si musím dávat pozor. V mém věku (39) to není přirozená věc, ale pro generaci, která ten web tvoří a pro lidi, pro které píše, to je daleko přirozenější. Někdo tak mluví na poradách i při normální konverzaci. 

Máte to ve všech článcích? Co je důvodem?
Ve všech. Pokud to někde chybí, tak je to spíš chyba než záměr. Chceme používat tolerantní jazyk, a to generické maskulinum není. 

Ukazujeme tím, že jsou si oba rody rovny. Že nejsou jenom lékaři, ale jsou i lékařky. Není to oficiálně kodifikovaná věc, vycházíme z doporučení Ústavu pro jazyk český.

Ostatní média jsou vůči tomuto jazyku víceméně rezistentní. Jak to vnímáte?
U veřejnoprávních médií mi to přijde přirozené. Ty vždy mají konzervativní přístup k jazyku. Jsou zřizované ze zákona. Ale my jsme mladé médium, které si na tom naopak zakládá, že pracuje s jazykem jinak. Můžeme si dovolit různé anglicismy, tykání a různé další znaky. Experimentujeme s formou. Snažíme se tím i trošku odlišit, ukázat tolerantnost v jazyce a zkoušíme, kde jsou hranice. Mluvíme jazykem generace Z a mladých lidí, stejně jako Hey Fomo a jiné různé mladé weby nebo třeba Radio Spin. Média určená pro starší čtenářstvo, které by takový jazyk odrazoval, píšou jinak. Za mě je to v pořádku. Víme, že náš jazyk je pro lidi 40, 50 let plus už nestravitelný.

Myslíte si, že to chce jen čas, než to pronikne dál?
Myslím, že si to budou hýčkat média, která tvoří mladí pro mladé. Ostatní zůstanou spíš konzervativní, budou o tom psát jako o nějaké zajímavosti. Je otázka, jak k tomu přistoupí Ústav pro jazyk český do budoucna, jestli to bude nějak kodifikovat nebo to neponechá dál jako doporučení, které je nezávazné. Vím, že se s tím snaží pracovat i Český rozhlas Wave, ale spíš tak, že zkoumá, jaký používají jazyk nebinární lidi a co je pro ně přirozené. Tradiční média takhle psát nebudou, ale začnou dávat víc prostor lidem, pro které je spisovná čeština nevyhovující.

Takže zůstanou jen ostrůvky deviace?
Pro běžné konzumenty médií, jako je Seznam.cz nebo idnes.cz, je to na hranici bizáru, ale pro Refresher je to velmi důležitá součást identity. Zakládáme si na tom, že jsme tady, protože menšiny a nejsou pro nás okrajové, jsou pro nás mainstream.

Máte vyčíslené, kdo vás čte i z hlediska genderu a identit? 
Ne, to bohužel ne. Vychází nám, že nás čtou víc ženy, protože máme víc redaktorek než redaktorů. Máme to dané tak, že každý píše to, co je mu blízké. Myslím, že přijde doba, kdy bude větší poptávka po mužských tématech.

Jak se u vás čtou LGBT+ témata? U mě se to čte hrozně málo a jsou na to docela hejty.
Nečte se to hodně, ale velmi dobře to funguje na sociálních sítích, na Instagramu a podobně, kde ta naše cílovka tráví nejvíc času a na web tolik nechodí. Máme velmi dobrá čísla v dosahu, počtu lajků a engagementu. Samozřejmě se vždy objeví 10, 20, 30 hejtů v komentářích, ale my to moderujeme a mažeme. Máme i spolupráci s českými elfy, kteří nám s tím pomáhají. Když víme, že je to vážnější, citlivé téma, tak diskusi úplně zakážeme.

Jak se v Refresheru stavíte k sexuálním tématům a tabu?
Tabu se snažíme cíleně bořit, a to se týká i sexuálních témat, které poslední dobou zpracováváme hodně. Má to samozřejmě své zákonitosti. Nepíšeme tak, že bychom popularizovali věci, které jsou protizákonné. V tom se přibližujeme klasickým médiím. O protiprávních jednáních píšeme tak, abychom je vysvětlili, šířili osvětu a přispěli k celospolečenské debatě.

Píšeme o věcech, které v klasických médiích nenajdete, a děláme to formou autorského psaní. To znamená, že buď to redaktorky či redaktoři sami praktikují nebo zkoušejí praktikovat nebo oslovujeme zájmové skupiny, které se tomu věnují. O žádném sexuálním kinku nepíšeme jako o něčem okrajovém, bizarním, přistupujeme k tomu naopak jako k přirozené věci.

Jaká jsou trendy sexuální témata v českých médiích? A jak byste s nimi doporučoval nakládat?
Rozhodně bych se sexuálními tématy doporučoval pracovat rozumně, aby jich zas nebylo všude moc. Vidím, že je teď velkým trendem psát o ženské sexualitě, ženském orgasmu a uspokojení, to byla dřív témata okrajová, nebo braná jako něco bizarního. Teď nastupuje trend ukazovat celou šíři sexuality - že normální je cokoliv, pokud jsou s tím všechny strany v pohodě a dodržujete zákony. In je téma body positivity - všechna těla jsou krásná.

Postupně dorazí do většiny médií, i tam, kde to zatím berou jako sexuální úchylky. Ale víme ze čtenářského zájmu, že to jsou velmi vyhledávané věci a většina online médií potřebuje čtenost a slyší na ni. A až to začnou víc zahrnovat do svého portfolia, budou to pravděpodobně zpracovávat jako něco bizarního. 

Médiím se vyčítá, že z nich lidi blbnou a zkouší kde co, jen protože o tom četli. 
To máte pravdu, člověk z toho může mít fomo - strach, že mu něco uniká. 

Co naopak média nepokrývají dost nebo vůbec?
Málo prostoru mají sexuální menšiny. O nich se píše málo, málo citlivě a málo normálně. Zpravodajská média mají to zpracování těžší než média typu Heroine nebo Refresher, kam píší lidé, kteří se tomu věnují hlouběji a i na odborné úrovni. Nevznikají pak překlopené wikipedie. Ale mainstream má být mainstreamem a má jím zůstat. Jde jen o to, aby když se to tam dostane, nebylo to zkratkovité.