Mediálním trendem je ženský sex, ale na mužský taky dojde, říká šéfredaktor Refresheru

“Přestalx jsem mít strach...”
“Možná jsi zaznamenal*a…”
“Říkáme dost, zní od mladých lékařů a lékařek”
"Naše juniorní redaktorstvo..."
Pokud je vám nad 35 let, nemáte starší děti a nejste moc v online prostoru, možná jste s takovým jazykem ještě nesetkali. Ve slovech jsou hvězdičky, lomítka, na koncích sloves jsou x a slova mají jiné tvary. Takový jazyk používají mladí lidé na sociálních sítích. Nejde o generační výstřelek, ale o genderově neutrální jazyk. A má oporu v Ústavu pro jazyk český. A už ho používají i některá média - primárně onlinová a ta, která vyrábí mladí novináři a novinářky ;) a cílí na mladé publikum. Jedno z nich je Refresher. Proč a chystá se změna i jinde? Přečtěte si rozhovor s šéfredaktorem Refresheru Markem Prosem.
Není někdy lehké číst Refresher. Jak jste si na genderově neutrální jazyk zvykal?
Byl to velký nezvyk, i teď po skoro roce si musím dávat pozor. V mém věku (39) to není přirozená věc, ale pro generaci, která ten web tvoří a pro lidi, pro které píše, to je daleko přirozenější. Někdo tak mluví na poradách i při normální konverzaci.
Máte to ve všech článcích? Co je důvodem?
Ve všech. Pokud to někde chybí, tak je to spíš chyba než záměr. Chceme používat tolerantní jazyk, a to generické maskulinum není.
Co je generické maskulinum?
užívání podstatných jmen rodu mužského pro souhrnné označení mužů i žen, například zaměstnanci, pracovníci, politici, učitelé.
Ukazujeme tím, že jsou si oba rody rovny. Že nejsou jenom lékaři, ale jsou i lékařky. Není to oficiálně kodifikovaná věc, vycházíme z doporučení Ústavu pro jazyk český.
Ostatní média jsou vůči tomuto jazyku víceméně rezistentní. Jak to vnímáte?
U veřejnoprávních médií mi to přijde přirozené. Ty vždy mají konzervativní přístup k jazyku. Jsou zřizované ze zákona. Ale my jsme mladé médium, které si na tom naopak zakládá, že pracuje s jazykem jinak. Můžeme si dovolit různé anglicismy, tykání a různé další znaky. Experimentujeme s formou. Snažíme se tím i trošku odlišit, ukázat tolerantnost v jazyce a zkoušíme, kde jsou hranice. Mluvíme jazykem generace Z a mladých lidí, stejně jako Hey Fomo a jiné různé mladé weby nebo třeba Radio Spin. Média určená pro starší čtenářstvo, které by takový jazyk odrazoval, píšou jinak. Za mě je to v pořádku. Víme, že náš jazyk je pro lidi 40, 50 let plus už nestravitelný.
Subscribe to continue reading