10 min čtení Porno a sexbyznys

Sexbyznys pro ženy je zážitková gastronomie. Proč se hledá „Boyfriend Experience“?

Zatímco mužský sexbyznys připomíná rychlé občerstvení, placený sex pro ženy je spíše jako zážitková gastronomie. O ženské touze a potřebě sexu bez citové vazby se mluví zatím minimálně, fenomén mužských společníků by ale i v Česku mohl růst

Hana Vacková

dne pro 19, 2025

Jste žena a chcete placený sex s mužem? Hledejte na internetu #mužskýspolečník, #escortprozeny nebo #boyfriendexperience. Foto Artem Bryzgalov / Unsplash

Když se řekne „placený sex“, většina lidí si automaticky představí muže‑klienta a ženu‑poskytovatelku. Jenže existuje i ženská touha po placeném sexu s muži – a také existuje sexbyznys zaměřený na klientky. Nabídka je ale omezená a těžko dostupná: mužských sexworkerů je málo, klientky si často vybírají a jejich služby jsou výrazně dražší. A je potřeba o něm začít mluvit.

Česká realita: Proč je mužů v sexbyznysu jako šafránu?

U nás je situace jasná: naprostou většinu nabídky placených sexuálních služeb poskytují ženy – mužům. Z odhadovaných 10–13 tisíc osob v sexbyznysu u nás tvoří muži maximálně 7 % a mnoho z nich cílí především na mužskou klientelu.

Organizace Rozkoš bez rizika, která má v Česku největší vhled do reality sexuální práce, uvádí, že když už má jít o heterosexuální sexbyznys, muže na sex si častěji než ženy objednávají páry, které hledají zpestření sexuálního života, nebo muži na speciální party, kde by byla jinak převaha žen. Ženy jako samostatné klientky se v českém prostředí objevují spíše výjimečně. Souvisí to jak s kulturním nastavením („platí přece muž“), tak s tím, že nezávazný sex je pro mnoho žen dostupný i bez placení, vysvětluje Hana Malinová, ředitelka organizace. O českých sexworkerech (včetně té majority mužů, kteří mají sex s muži) z terénních informací Rozkoše bez rizika víme to, že mezi nimi převažují Češi, mají středoškolské vzdělání a pracují hlavně v erotických klubech a privátech, téměř vůbec na ulici. Do testování pohlavně přenosných infekcí se příliš nehrnou – musí být opakovaně oslovováni a když už přijdou, požadují větší diskrétnost a oddělení od žen.

O tom, jak těžké je sehnat muže na placený sex nebo i jen striptéra, si přečtěte v této otevřené zpovědi. Osobní zkušenost ženy ukazuje, že hledání může trvat i roky. 👇

Na popud této potenciální klientky jsem se vydala pátrat do vědeckých studií po tom, proč je sexbyznys mužů a žen početně tak nevyrovnaný. A ukázalo se, že nevyrovnaný stav je i ve výzkumu: to, co o heterosexuálním mužském sexbyznysu lze zjistit, víme téměř výhradně ze zahraničních studií. Ačkoliv jsou v různých částech světa jiné podmínky a sexbyznys je různě rozsáhlý, výzkumy odpovídají na většinu otázek: proč je mužů tak málo, proč jsou jejich služby drahé, jak se liší povaha služby a jaké jsou motivace žen, které chtějí placený sex. Tyto poznatky neodpovídají jen na tyto konkrétní otázky, ale ukazují i zásadní aspekty sexuality heterosexuálních lidí a vztahů.

Kdo jsou ženy, které platí za sex?

Australská i britská data ukazují, že ženy platící za sex tvoří menší, ale stabilně rostoucí skupinu – nejde o marginální „úlet několika žen“, ale o zřetelný fenomén v rámci sexbyznysu. Objevují se mezi nimi ekonomicky soběstačné, pracující a vzdělané klientky, což souvisí s tím, že služby zaměřené na ženy jsou dražší a časově náročnější, takže si je reálně může dovolit jen určitá část žen.

To je velký důvod, proč je v Česku takový nepoměr nabídky sexbyznysu pro muže a pro ženy. Ekonomická síla žen u nás sice roste – ženy jsou vzdělanější a více pracují –, ale jejich kupní síla stále výrazně zaostává za mužskou kvůli zvláště přetrvávajícímu pay gapu (rozdíl v mzdách), který patří k nejvyšším v EU. Právě teď vstupuje do hry jedna dobrá zpráva pro budoucí kupní sílu žen – stojí za to si k ní udělat malou odbočku níž v textu. 👇

Jedna dobrá zpráva pro budoucí kupní sílu žen

Gender pay gap, tedy rozdíl v odměňování žen a mužů, se v Česku pohybuje kolem 17–20%, zatímco průměr EU je zhruba 12–13%. To znamená, že ženy mají v průměru méně peněz k dispozici – i na služby „jen pro potěšení“.

Po zavedení nové směrnice EU o transparentním odměňování, která začíná platit i v Česku, by se tenhle rozdíl měl začít alespoň víc odkrývat a postupně snižovat. Větší zaměstnavatelé budou muset uvádět mzdy nebo mzdová rozpětí už v inzerátech, umožnit lidem zjistit, kolik se bere na srovnatelných pozicích, zveřejňovat vlastní gender pay gap a už nesmějí zakazovat zaměstnancům, aby se spolu o mzdách bavili.

Je to ale jen nástroj – sám o sobě nic nezmění, pokud se nebude používat. Změna začíná u proaktivity každé a každého z nás: zjistit si, jaké jsou možnosti, ptát se na podmínky, říkat si o férové peníze. Když to začnou víc dělat ženy, rozdíl v odměňování se může zmenšovat a celkově se jim bude ekonomicky dařit lépe. A to má zpětný vliv i na sebevědomí a emancipaci v oblasti sexuality – včetně toho, aby si ženy mohly dovolit i „zážitkový“ sexbyznys šitý na míru jejich potřebám.

Komentář autorky: Než jsem začala psát o sexualitě, věnovala jsem se jako novinářka ekonomice pracovního trhu. Na tuto směrnici se čekalo roky a já jsem ráda, že se našla linka i v mém aktuálním tématu a mohu ji zmínit.

Konec fingovaných orgasmů: Co ženy hledají u profesionálů?

Při bližším pohledu na motivace se ukazuje, že nejde o poslední možnost „protože nikoho neseženu“, ale spíš o aktivní volbu u žen, které mají vlastní příjem, práci, často i vztahovou zkušenost. Velmi výrazným motivem je potřeba sexu bez emoční práce: cílem není jen orgasmus, ale možnost nemuset hlídat mužovo ego, hrát nadšení nebo maskovat vlastní nespokojenost, a místo toho se soustředit na vlastní potěšení a potřeby.

Jak se ženská poptávka liší od mužské?

V zahraničních datech je patrné, že ženy mnohem častěji než muži nekupují jen samotný sexuální akt, ale celý „balíček“ – čas, atmosféru, intimitu, doprovod na společenské akce. Typickým formátem je Boyfriend Experience, strukturovaný spíš jako rande než jako rychlá služba. Mužská poptávka je v průměru víc zaměřená na rychlý fyzický akt v standardizovaném prostředí (klub, privát), zatímco ženy preferují privátní, diskrétní prostředí a možnost výrazněji ovlivnit průběh setkání – „sestavit si zážitek“ místo prostého „koupit si orgasmus“.

Co ženy postrádají a najdou až ve službě za peníze?

Placení za sex může ženám přinést něco, co v běžných vztazích často postrádají. Sex jako jasně domluvená služba nabízí možnost prožít sexualitu bez přetvářky a bez tlaku na to, aby „to bylo hlavně příjemné pro něj“ nebo aby se naplnila spousta nevyřčených očekávání. Mnoho žen popisuje, že v klasických (i volných) vztazích je sex obtěžkaný péčí o partnerovo ego a strachem, že když začnou chtít něco jinak, „rozbijí“ vztah nebo naruší zaběhnutý scénář.

Právě proto může být placená služba pro některé ženy reálně jedinou cestou, jak si dovolit experimentovat – třeba po dlouhých letech poprvé zažít sex bez fingovaného orgasmu. Pro jiné je to způsob, jak bezpečně pracovat s vlastním tělem a sexualitou po těžkých zkušenostech: například při léčbě vaginismu, po sexuálním traumatu nebo při učení se znovu důvěřovat mužům v prostředí, kde jsou pravidla a hranice jasně domluvené a kde mají větší pocit kontroly.

Pocit kontroly v ceně: Proč se v placeném vztahu lépe říká „ne“?

V rozhovorech se často objevuje motiv moci a kontroly: tím, že je žena platící stranou, má jasněji vymezenou pozici a větší možnost nastavovat hranice i scénář. Mnoho klientek popisuje, že v běžných vztazích nesou hlavní díl emoční práce, ale nemají pocit, že mohou otevřeně formulovat své fantazie nebo měnit scénář. V placeném kontextu se role obrací – mohou explicitně říct, co chtějí, v jakém tempu, co nechtějí, a změna plánu není „výbuchem ve vztahu“, ale součást dohody.

Placený sex je i sex bez penetrace

V části případů placený kontakt žen s mužskými poskytovateli vůbec nekončí penetrativním sexem; některé klientky platí „jen“ za společnost, doteky, mazlení, rozhovor či doprovod na akce. Neimplikuje to, že by tyto ženy „ve skutečnosti hledaly jen lásku“ – spíš se ukazuje, že tělesná intimita a pocit blízkosti jsou samostatnou potřebou, kterou nechtějí nutně vázat na partnerství, rodinu nebo dlouhodobý vztahový závazek.

Jak souvisí placený sex žen s jejich sexuálním rozvojem?

V dostupných studiích se opakují momenty, kdy ženy využívají placený sex jako prostor pro experiment nebo „restart“ sexuality – po dlouhé pauze, po rozvodu, po porodu, po náročné vztahové nebo traumatické zkušenosti. Placený rámec jim poskytuje možnost zkoušet nové scénáře, pojmenovávat preference, učit se komunikovat o sexu a zároveň mít jistotu, že tím „neriskují vztah“. Vztahový kontext je pro ně často svazující kombinací očekávání partnera, rodinných norem a vlastního studu, zatímco v placeném nastavení je vše předem domluvená služba.

Luxusní zážitek, nebo nedostupná služba? Proč je cena tak vysoká

Boyfriend Experience je náročný na čas, emoční kapacitu i dovednosti – setkání trvají hodiny, zahrnují komunikaci předem, společenskou část i následnou péči a vyžadují kombinaci fyzických, sociálních a emočních kompetencí poskytovatele. Počet mužů, kteří tyto služby nabízejí ženám, je nízký a část z nich není existenčně závislá na příjmu z této práce. To vytváří situaci blízkou exkluzivní restauraci s omezeným počtem míst: vysoké ceny, selekce klientek, „rezervační“ princip – a pro řadu žen tedy prakticky nedostupný luxus.

Co nám to říká o realitě heterosexuálních vztahů?

Při pohledu na motivace žen, které platí za sex, se rýsuje obraz, který má málo společného s představou „zoufalé zákaznice“ a hodně společného s kritikou běžných heterosexuálních vztahových skriptů. Ženy v těchto studiích neříkají „nemám muže“, ale spíš „nechci, aby každý sex byl svázaný s rolí partnerky, pečovatelky, hodné holky“. Placený sex je pro ně způsob, jak rozvíjet vlastní sexualitu, zkoumat touhy, mít právo na potěšení a experiment, aniž by musely zároveň plnit očekávání cudnosti, vztahové loajality a nekonfliktnosti.

Když to přeložíme do řeči každodenní reality: ženy nechtějí placený sex proto, že by byly „vadné“ nebo „bez šance“, ale proto, že chtějí prostor, který jim běžné heterosexuální vztahy často nedávají – prostor být sexuální bytostí, ne jen „hodnou partnerkou“.

Kde hledat muže? Používejte při hledání správná slova

Najít mužský protějšek v placeném sexbyznysu vyžaduje znalost specifického „kódu“. Na rozdíl od mužské poptávky se služby pro ženy málokdy inzerují pod syrovým heslem „sex“. Pokud hledáte muže na úrovni, zaměřte se na vyhledávání termínů jako mužský společník nebo doprovod pro ženy. Právě pod těmito názvy se skrývá vyhledávaný formát Boyfriend Experience zahrnující i rande a konverzaci.

Okleštěnou možností sexuálního kontaktu jsou erotické masáže, ve větších salonech najdete i maséry, kteří se věnují ženám (např. v Chilli Salon v Praze). Ve standardní nabídce jsou masáže jednostranné, tzn. masírovaná/ý se maséra dotýkat nemůže, v praxi si ovšem klienti a klientky dokážou vyjednat mnoho dalších věcí – pozor, je to často za hranou pravidel podniků.

Další cestou k sexuálnímu kontaktu, zvlášť když jde o citlivější situaci, například předchozí zkušenost sexuálního nátlaku či násilí, a zároveň objevování vlastního těla bývá bodywork a profesionální tantrická masáž. Tam se profesionálně pracuje s nastavením hranic a respektem.

Je fenomén heterosexuálního sexbyznysu pro ženy v Česku spíš neviditelný, nebo neexistující? Chybí nám o něm informace i debata a právě to nejspíš způsobuje, že mnohé ženy vůbec nenapadne o takové službě uvažovat. Heterosexuální sexbyznys pro ženy přitom není jen o touze, ale i o penězích: o tom, jestli mají ženy dost vlastních prostředků a sebevědomí utratit je za něco, co je „jen“ pro jejich potěšení.

Čím víc se budou zmenšovat rozdíly v odměňování a čím samozřejmější bude, že ženy mají právo nakládat se svými penězi i sexualitou podle sebe, tím větší šanci má i mužský sexbyznys pro ženy, že se z okrajového luxusu stane reálná možnost pro víc než pár vyvolených. A taky si myslím, že když si ženy přečtou tu škálu důvodů, proč ho některé vyhledávají, začne se v pár hlavách objevovat fantazie, jaké by to asi bylo… Budu ráda, když mi napíšete. 😉

Vybrané zdroje:

McKeever, N. (2025). "Is Sex Work Inherently Gendered?"
Caldwell, H., & de Wit, J. (2021). "Women’s experiences buying sex in Australia – Egalitarian powermoves"
Kingston, S., Hammond, N., & Redman, S. (2021). "Transformational Sexualities: Motivations of women who pay for sexual services"
Kamazima, S. R., & Kazaura, M. R. (2018). "Exhaustive typologies of sex workers and sex buyers in the Tanzania-Uganda borderlands in the context of health promotion and communication targeting the sex industry in Kagera Region, Tanzania"
Bar-Johnson, M. (2015). Sexual and psychological aspects of the lives of male sex workers in Prague. Doktorská disertační práce, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova, obor Lékařská psychologie a psychopatologie.
Rozkoš bez rizika (2022). Muži v sexbyznysu. Interní prezentace / materiál organizace Rozkoš bez rizika, Praha.
Dvořáčková, H. (2011). Prostituce jako psychosociální problém. Diplomová práce, Husitská teologická fakulta, Univerzita Karlova.
Rovná odměna