Zamilovat se mohou i zamilovaní

Zamilovanost je krásný stav, kéž by si vždy vybírala kompatibilní jedince a vhodnou situaci a dobu. Vám se nestalo, že jste se zamilovali blbě? A měli jste zatemněný mozek, že vám to došlo až pozdě, že tohle dobře neskončí?

Mně se to stalo několikrát a jednou dokonce, když už jsem byla vdaná. To bylo úplně nejhorší. Měla jsem fajnový a vychytaný život, nikdy by mě nenapadlo, že se mi to může stát. Stačilo, že mi podržel dveře. Když jsem se po téhle "události", při níž nedošlo vůbec na nic, natož sexuální nebo milostný poměr, nakonec sebrala, vnímala jsem život a svůj vztah úplně jinak. Měla jsem pak extra pochopení pro úlety, nevěru i rozvody.

Po letech to vnímám jako tu nejlepší věc, která se mi mohla stát. Můj život je ještě fajnovější a vychytanější a jsou z toho plody: Bez toho by tu vlastně nebylo Hledání sexuálního grálu.

Nedávno jsem zachytila tweet Markéty Šetinové, že zamilovanost je intoxikace, tak mi to všechno docvaklo. Byl to hormonální guláš, který mi to, co mi před tím přišlo jako životní štěstí, proměnil v nudu a rezignaci na velké cíle. Rozhovor, který jsme vedly v Kayak Beach Baru na pražské Náplavce i spolu s dalšími ženami, mi pak osvětlil ještě další věci. Sice se mi to může stát znovu, jsem na to ale už trochu víc připravená. "Na zamilovanost se nemusíme dívat jen jako na vztahový eskalátor. Nemusí být startem nového vztahu, který proměníme v manželství a budeme mít děti. Je to úplně přirozené, že se zamilujeme několikrát za život."

Markéta Šetinová je jednou z mála psychoterapeutů, kteří mluví neutrálně i pozitivně o otevřených vztazích. Bavili jsme se o tom, co s novou zamilovaností, pokud chceme zůstat věrní, i o tom, když se rozhodneme vztah otevřít. Došlo i na lásku ve vyšším věku a důležitosti fyzické přitažlivosti.

---

Markéto, jak je to s tou intoxikací? Co se děje v těle, když se zamilujeme?

K podobnosti s intoxikací došla antropoložka a bioložka Helen Fisherová, která dlouhodobě zkoumá lásku. Skenuje mozky lidí, kteří jsou zamilovaní, a vidí u nich aktivované stejné části jako u lidí, kteří jsou závislí na drogách. Jsou to části, které jsou spojené s uspokojením. Asi každý zná ten příjemný pocit, když nám člověk, do kterého jsme zamilovaní, napíše. Stoupne nám množství hormonu dopaminu, což se děje, i když se napijeme alkoholu nebo si dáme kokain. Co společného je tam vidět dál, je kolísání hladiny hormonů serotoninu, který ovlivňuje náladu, a kortizolu, který produkuje tělo při stresu. To zase známe asi všichni. V situacích, kdy nám dotyčný nepíše nebo trpíme nějakou nejistotou, jsme ve stresu. Stav zamilování nemá vliv jen na mozek, má projevy v celém těle - bije nám srdce, máme růžové tváře a rozšířené zorničky. To jsou podobné projevy, jaké jsou vidět u některých lidí, kteří jsou závislí na drogách.

Takže to způsobuje hormonální koktejl, že nevnímáme tak jasně realitu - osobu, do které jsme se zamilovali?

Ano. Ten vede k tomu, že si protějšek idealizujeme. Představujeme si ho v nejlepších barvách, toužíme po pravidelném kontaktu, často je pro nás velmi jednoduché mít sex, protože se do toho nemusíme nutit.

Ve své praxi psychoterapeutky vidím, jak zamilovaní mluví podobně. Slýchám často věty jako “Známe se pouze dva týdny, ale mám pocit, že je to už půl roku.” Nebo “Máme tolik společného, taky chodila na ZŠ Jeremenkova.” Je to velmi zajímavé a moc ráda se zamilovanými pracuji.

Tohle znám moc dobře. Když mi lidi svěřují své příběhy a chytnu je zrovna ve fázi zamilovanosti, říkám si, že tenhle rozhovor budeme muset vést ještě o pár měsíců či roků později. Protože to bude aspoň se sexem trochu jinak. Přijdou mi všichni tak naivní, tak jim jen přitakávám. A nebaví mě to. Proč to tebe baví?

Přijde mi krásná ta energie, to nadšení do lásky. Je v tom sice velké zkreslení a málokdo na to má náhled. Ale to vůbec nevadí, vystřízlivění vždy přijde. Proč si to neužít, když zamilovanost vydrží jen určitý čas.

Jak dlouho to zpravidla trvá?

Uvádí se rozpětí mezi několika měsíci a několika lety, může vydržet dokonce až dekádu. Délka se může lišit třeba podle vztahové dynamiky páru a ovlivňuje ji i to, jak zamilovanost vypadá. Není vždy stejná. Někdy se rozvíjí postupně, někdy může propuknout hned teď a tady, u někoho může vycházet z přátelství a nemusí to být tak intenzivní. Ale vystřízlivění přijde vždycky. A pak se to láme. Ukáže se, jestli dokážeme překlopit zamilovanost do dlouhodobého funkčního partnerství, když už v sobě nemáme popsaný hormonální koktejl.

Co když se zamilujeme nešťastně. Dějí se ty samé procesy?

Ano a dokonce ještě silněji. Protože když nás ten druhý nechce, nedostaneme šanci porovnat si ho s idealizací, kterou si o něm vytvoříme, a ta je také potom větší. Když tu šanci máme, zažíváme, že je v představách kontakt s osobou lepší, než ji zažijeme potom ve skutečnosti. Šťastně zamilovaní si také víc všímají chyb toho druhého, byť si je nejdřív tolik nepřiznávají.

Takže trvá i déle…

To závisí hodně na druhé straně. Když na nás vůbec nereaguje, může to vydržet déle. To je ale pro nás dobrá situace.

Mnohem horší jsou situace v nevyvážených vztazích, aspoň podle toho, co vidím ve své praxi. Jedná se o situace, kdy je jedna strana zamilovaná velmi a vztah velmi chce, a ta druhá je v tom hodně vlažně. Někdy chce, někdy ne, ale nikdy neřekne, že nechce vůbec, a nechce to posouvat. Zamilovaná osoba má částečně naplněné potřeby, ale ne všechny, a lidi jsou v tom schopní být roky, protože je těžké z toho odejít. V téhle nejistotě je obrovský potenciál, že zamilovanost vydrží dlouho, protože nikdy nepřekročí do každodennosti - do dlouhodobého vztahu.

Umět opouštět je dovednost

I já věnovala jednomu člověku několik svých krásných mladých let zbytečně navíc. Rozešla jsem se s ním definitivně 25. ledna a říkám tomu dodnes vítězný leden. Tehdy jsem ještě neměla heslo "Když to není 100 procent, je to ne". Neuměla jsem opouštět.

Umět opouštět vztahy, to považuji za důležitou vztahovou dovednost. Mnohdy v nich zůstáváme zbytečně dlouho, i když už jsou ukončené. Lidé si říkají: “Koho jiného bych taky našla!”, “Lepší něco než nic” nebo ”Už jsem do toho dal tolik času”.

Ano. A “buď ráda, že ses zadala” našeptávají nám příbuzní. I on se tentokrát nemohl odpojit. Vidíš nějakou rozdílnost v tom, jak to se zamilovaností mají muži a ženy?

⭐⭐⭐ Jste právě za třetinou textu. Dál se dozvíte, že kolikrát se za život zamilujeme, proč vlastně potřebujeme zamilovanost a co dělat, když nás přepadne, ale my se prostě rozhodneme zachovat věrnost.

Chcete číst dál? Delší a intimnější texty jsou na tomto webu k dispozici jen s předplatným. Zvolit si ho můžete po měsících nebo na rok - klikněte na růžové tlačítko "Plný přístup" v pravém dolním rohu. ⭐⭐⭐